Co dělat když ?

Okamžitou pomoc nabízí:

Linka důvěry Karlovy vary: 353 588 080, 723 963 356, Po – Pá: 18:00 – 6:00h následujícího dne, https://resvitae.cz/kontakt

Sokolov

Linka důvěry Remedium, Sokolov: po – pá: 16:00 – 20:00h., 352 622 962, rp.sokolov.tkp@ss-po.cz ,

Magdalenium

Linka pro oběti domácího násilí

Nonstop:776 718 459

E-mail: magdalenium2@volny.cz

Web: www.magdalenium.cz

Dona linka

Celostátní linka krizové pomoci pro osoby ohrožené domácím násilím
Nonstop: 251 51 13 13

Web: www.donalinka.cz

Bílý kruh bezpečí

Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí
Nonstop / bezplatně: 116 006

Poradny: Brno, České Budějovice, Jihlava, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha

Web: www.bkb.cz

Modrá linka z.s 

608 902 410

 

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou

  • příspěvek na živobytí
  • doplatek na bydlení
  • mimořádná okamžitá pomoc

Osoba v hmotné nouzi

  • Osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

V hmotné nouzi není osoba,

  • která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
  • která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem,
  • která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
  • které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
  • která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
  • které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
  • která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.

Příspěvek na živobytí

  • Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu.
  • Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
  • Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.
  • Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.
  • Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
  • Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
  • Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
  • Částka živobytí u osoby, která pobírá příspěvek na živobytí déle než 6 kalendářních měsíců, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování. Uvedené neplatí pro osobu, která je:

– výdělečně činná (alespoň v rozsahu 20 hodin měsíčně a má příjem z této činnosti),

– účastna v projektech organizovaných Úřadem práce ČR,

– s nárokem na podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,

– vykonala veřejnou službu v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,

– starší 68 let,

– poživatelem starobního důchodu,

– invalidní ve 2. a 3. stupni invalidity,

– pobírá peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství,

– rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírá rodičovský příspěvek,

– rodičem, který z vážných důvodů nemůže umístit dítě v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení,

– osobou pečující o dítě ve věku do 10 let s nárokem na příspěvek na péči v 1. stupni,

– osobou pečující osobu s nárokem na příspěvek na péči ve 2. až 4. stupni,

– poživatelem příspěvku na péči ve 2. až 4. stupni,

– nezaopatřeným dítětem,

– uznána dočasně práce neschopnou,

– práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

– zaměstnancem, jemuž zaměstnavatel nevyplatil mzdu, plat, odměnu za práci nebo jejich náhradu v termínu jejich splatnosti.

  • U osoby, která vykonala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin měsíčně, bude částka živobytí navýšena o 605 Kč.
  • Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).

Doplatek na bydlení

  • Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
  • Dávka je poskytována vlastníku užívajícímu byt, nebo jiné osobě, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu.
  • Dávku lze také poskytnout vlastníku stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, která splňuje zákonem dané stavebně technické standardy kvality bydlení.
  • Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi doplatek na bydlení poskytnout do části bytu, po splnění hygienických podmínek a udělení souhlasu obce do ubytovacího zařízení a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení do jiného než obytného prostoru. Jako případ hodný zvláštního zřetele se vždy považuje ubytování v pobytových sociálních službách (např. azylový dům, domov pro seniory, chráněné bydlení).
  • Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.
  • Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i v případě, že příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.
  • Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.

Mimořádná okamžitá pomoc

Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací:

  1. Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
  2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.
  3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
  4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
  5. Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
  6. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.

Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba  poskytnout pomoc bezprostředně. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout. 

  • První situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
  • Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce.
  • Další situací, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je situace, kdy osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky:
    1. K úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj.
    2. Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce.
    3. K uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce.
  • Poslední situace se týká osob, které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která:
    1. je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo
    2. je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo
    3. je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo
    4. nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo
    5. je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce.

  • Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. 
  • Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže
    • jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35), a zároveň 
    • součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. 
  • Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za rozhodné období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. 
  • Za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se nevyžaduje. 
  • Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. 
  • Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady (viz dále).
  • U všech bytů se dále započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva.  
  • Výše nákladů srovnatelných s nájemným u bytů vlastníků a družstevních bytů činí pro období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 za kalendářní měsíc částku:

 Žádost se podává na úřad práce, odboru sociální podpory v místě trvalého bydliště. Pro přiznání rodičovského příspěvku musí mít rodič i dítě trvalé bydliště na území Česka. Rodičovský příspěvek činí v současnosti 220 tisíc korun na jedno dítě. Na tyto peníze má nárok každý rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Tak je to uvedeno v příručce úřadu práce, který příspěvek vyplácí. Pokud se dětí narodí více, dosáhne příspěvek 330 tisíc korun.

  • Od ledna 2020 se příspěvek zvýší o 80 tisíc korun a vyšší částku dostanou nejenom ti, kteří na rodičovskou nastoupí v příštím roce, ale i rodiny, které už příspěvek čerpají a letos neukončí. 

Peníze nelze získat jednorázově, ale rozpočítávají se na měsíční příspěvky, a to až do čtyř let věku dítěte. Jak dlouho a jakou výši příspěvku v rámci věkového limitu chtějí čerpat, si rodiče mohou zčásti rozhodnout sami.

Čím vyšší příjem, tím vyšší rodičovská

Maximální výše měsíční dávky se stanovuje podle dřívějšího příjmu i podle výše mateřské, která předchází rodičovskému příspěvku. Platí, že částka nemůže být vyšší než 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z průměrné mzdy za posledních 12 měsíců.

Lidé s vyššími příjmy před rodičovskou si mohou zvolit, kolik chtějí “brát” na dítě. Letos je to maximálně 40 068 korun měsíčně, u vícerčat suma činí 1,5násobek, což je 60 102 Kč. Celkovou sumu mohou vyčerpat nejdříve za šest měsíců.

Ideální je toto řešení pro rodiče, které se chtějí vracet brzy do zaměstnání. Právě posunutí maximální hranice příspěvku je letošní novinkou. Doposud byla maximální částka limitována 11 500 měsíčně.

Jak získat 80 tisíc navíc?

Rodiče, kteří si v minulosti stanovili nižší částku, nemusí ale lamentovat. Výši příspěvku lze totiž nově měnit každé tři měsíce. Pomáhá to i v případě, že rodiče čekají další dítě a potřebují čerpání rodičovského příspěvku urychlit. Narozením dalšího dítěte totiž příspěvek na první dítě zaniká.

Anebo naopak si příspěvek sníží a výplatu prodlouží. Právě tato možnost pomůže rodičům, kteří už rodičovskou pobírají a chtějí získat 80 tisíc navíc. Prodlouží si výplatu příspěvku až do příštího roku, a tím jim vznikne nárok na vyšší rodičovskou. V novém roce si pak výplatu zase zvýší, aby stihli vybrat pokud možno vše. 

V současnosti platná omezení příští rok skončí

Rodiče s nízkými příjmy mohou také volit výši rodičovského příspěvku, maximálně však do výše 7600 korun měsíčně. V případě dvou a více současně narozených dětí pak do maximálně 11 400 Kč měsíčně. Dnes dokládají výši příjmu oba rodiče a úředníci výši příspěvku určují podle vyššího výdělku. Pokud začne platit nová podoba rodičovské od roku 2020, bude tato povinnost zrušena a dokládat se bude pouze jeden příjem.

Rodičovský příspěvek navazuje na výplatu peněžité pomoci v mateřství, která se ženě vyplácí 28 týdnů, a to od osmého nebo šestého týdne před porodem. U vícerčat 37 týdnů. 

Podnikatelky, které si neplatily sociální pojištění, nárok na mateřskou nemají. Na rodičovský příspěvek ale ano, a tak jim začne být vyplácen hned po porodu. Rodičovský příspěvek může být vyplácen i muži, otci dítěte, nejdříve ho ale dostane po takzvaném šestinedělí, na kterém je vždy matka.

Zatímco v minulosti si rodiče nesměli k příspěvku přivydělávat, dnes příjem rodiče není sledován. Nicméně existují určitá omezení, pokud jde o umístění dítěte do předškolního zařízení. Dítě mladší dvou let může v předškolních zařízení strávit maximálně 46 hodin v měsíci. V novém návrhu změn už toto pravidlo neplatí.

Jedna z nejdelších rodičovských dovolených na světě

V současnosti pobírá rodičovský příspěvek necelých 300 tisíc osob, z toho nejvíce žadatelů, skoro 150 tisíc, čerpá měsíčně částku od 6000 do 7600 Kč. Většina rodičů zůstává na rodičovské tři roky.

Česko má jednu z nejdelších rodičovských dovolených na světě. Názory na to, zda je to správné, či nikoliv, se různí. Zatímco z pohledu kariéry žena ztrácí dlouhým pobytem na rodičovské kontakt s původní profesí, z pohledu dětských psychologů je dlouhodobá péče rodičů o malé dítě nenahraditelná.

  • Ženám, které se vracejí z mateřské dovolené, musí zaměstnavatel držet jejich původní místo, a to do tří let věku dítěte. V případě, že chce rodič zůstat s dítětem ještě o rok déle, musí se domluvit se zaměstnavatelem. Není-li to možné, například proto, že původní pozice byla zrušena, zaměstnavatel ženu musí zařadit na jiné místo v souladu s předchozí pracovní smlouvou.

O vyplácení rodičovského příspěvku je třeba požádat, nejlépe před koncem mateřské dovolené.

 
Přídavek na dítě

poskytuje stát rodinám, které nezvládají hradit náklady spojené s výchovou a výživou dětí. 

Tato sociální dávka přitom náleží přímo samotným nezaopatřeným dětem, nikoli jejich rodičům. Ti za dítě mladší osmnácti let pouze podávají žádost o přídavek na dítě. Za nezaopatřené zákon považuje dítě, které dosud nedokončilo povinnou školní docházku, nebo studenta do šestadvaceti let věku.

Pro rodiny s nízkými příjmy

Základní podmínkou pro přiznání přídavku na dítě jsou nízké příjmy rodiny. Přesněji: příjmy společně posuzovaných osob, které s dítětem žijí v jedné domácnosti. Konkrétní hranicí je 2,7násobek životního minima. Pokud jsou celkové příjmy rodiny vyšší, na dávku nedosáhne.

Životní minimum, společensky uznaná hranice příjmu pro zajištění základních potřeb, se vždy odvíjí od počtu členů rodiny. V případě domácnosti ve složení dva dospělí a dvě děti mladší šesti let dělá životní minimum 9450 korun. Přídavek na dítě tak úřady rodině přiklepnou, jen pokud měsíční příjem nepřesáhne 25 515 korun.

Zdroj: https://www.penize.cz/pridavky-na-dite/402775-pridavky-na-dite-2019-kolik-delaji-a-kdo-ma-narok

Jak žádat o mateřskou

Peněžitou pomoc v mateřství žena dostává nejdřív od začátku osmého a nejpozději od začátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu, který potvrdí lékař. Když si v tomto rozmezí datum sama neurčí a neoznámí ho okresní správě sociálního zabezpečení, považuje se automaticky za začátek čerpání peněžité pomoci v mateřství začátek šestého týdne před porodem. Do té doby je nutné mít splněné potřebné doby účasti na nemocenském pojištění.  Když porodíte před původně stanoveným začátkem čerpání peněžité pomoci v mateřství, náleží vám dávka ode dne porodu.

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství by tedy budoucí maminka měla vyřídit už v těhotenství. Formulář vydá a podepíše gynekolog, který v něm potvrdí očekávaný termín porodu (případně je tiskopis k dostání i na okresních správách sociálního zabezpečení). Vy do formuláře připíšete, kdy chcete začít čerpat peněžitou pomoc v mateřství; pohybovat se můžete v rozmezí uvedeném výš.

 
 

Co vyřídit před porodem ?

Během příprav na narození potomka byste neměli opomenout několik úředních povinností. Pro nastávající rodiče shrnujeme administrativu, kterou bude třeba obstarat.

Vyplněný formulář odevzdáváte zaměstnavateli (případně poslednímu zaměstnavateli). Ten vám na základě této žádosti poskytne mateřskou dovolenou a žádost i s dalšími náležitostmi předá okresní správě sociálního zabezpečení, která vám po jejím zpracování začne dávku vyplácet.

Mateřská dovolená od zaměstnavatele nesmí trvat méňe než 14 týdnů a nesmí skončit dřív, než doběhne šestinedělí. Maximálně pak trvá 28 týdnů (nebo 37 týdnů, když máte dvojčata či vícerčata). V době mateřské dovolené nedostáváte od zaměstnavatele plat ani mzdu,  ale právě peněžitou pomoc v mateřství od státu (pokud splňujete podmínky nároku). Už v žádosti stanovíte, jestli chcete peníze dostávat složenkou nebo na účet.

Osoby samostatně výdělečně činné odevzdávají žádost potvrzenou lékařem okresní správě sociálního zabezpečení,  podle místa svého trvalého pobytu. Nemusíte tam ale osobně, stačí žádost poslat.

Porodné je jednorázová dávka která se vyplácí žadatelům s nízkými příjmy, aby jim mohla pokrýt náklad související s narození jejich prvního dítěte. Zatímco v minulosti porodné získávaly všechny rodičky automaticky bez ohledu na příjem, dnes je určeno jen těm, jejichž příjmy jsou nižší.

Nárok na porodné  má rodina, které se narodilo první nebo druhé  dítě a jejíž příjem v kalendářním čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první narozené dítě,při narození druhého dítěte je částka 10 000Kč.

Přivýdělek v rámci mateřské a rodičovské dovolené

Možnosti přivýdělku jsou celkem široké. Jen je třeba dodržet stanovená pravidla, abyste se o peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek nepřipravili. Přinášíme přehled nejvýhodnějších variant přivýdělku a jejich pravidel pro rodiče s malými dětmi.

Pokud pobíráte mateřskou, myšleno peněžitou pomoc v mateřství (dávka nemocenského pojištění), nemusíte nutně zůstat odkázáni výhradně na státní podporu. Možnosti přivýdělku jsou poměrně široké: formálních omezení je jen několik. Předně platí, že když budete chtít pracovat pro svého původního zaměstnavatele, nesmí to být na stejnou pracovní smlouvu, ze které čerpáte mateřskou. Práci, ze které vám plyne nárok na mateřskou, v průběhu její výplaty vykonávat můžete, dostanete za ni mzdu, ale za odpracované dny mateřskou nedostanete. Peněžitá pomoc v mateřství by zkrátka měla být kompenzací za výdělek, který vám „unikne“ kvůli těhotenství, porodu a péči o miminko.

Při přivýdělku by se tedy mělo jednat o jinou činnost, jinou pracovní smlouvu nebo třeba dohodu o provedení práce (DPP) či dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Podle zákoníku práce přitom platí, že pokud si chcete přivydělat u svého zaměstnavatele, pak byste v tomto „náhradním“ pracovněprávním vztahu neměly vykonávat tutéž práci, respektive práci stejného druhu, jakou pro něj děláte běžně.

Pokud budete pracovat pro jiného zaměstnavatele a budete pro něj chtít dělat stejný druh práce, jako jste vykonávali před nástupem na mateřskou, měl by vám k tomu dát první zaměstnavatel písemný souhlas. Vyňaty z tohoto omezení jsou pouze vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.

Pokud jste před nástupem na mateřskou dovolenou podnikali a platili si ze samostatně výdělečné činnosti nemocenské pojištění, ze kterého nyní peněžitou pomoc v mateřství čerpáte, nesmíte při pobírání mateřské ve své původní podnikatelské činnosti osobně pokračovat – platí zde stejná logika jako u zaměstnání. To však nevylučuje, že samostatnou výdělečnou činnost v době, kdy jako OSVČ pobíráte mateřskou, vykonáváte prostřednictvím zaměstnanců nebo spolupracujících osob (například chod prodejny zajišťují pouze prodavačky a podobně). V takovém případě nebudete jako OSVČ v době pobírání mateřské samostatnou výdělečnou činnost přerušovat nebo ukončovat. Jestli vaše peněžitá pomoc v mateřství není vázaná na vaše podnikání, protože jste si například podnikáním jen přivydělávali vedle klasického zaměstnání (jednalo se tedy o vedlejší činnost), můžete v něm pokračovat dál.

Nebo můžete s podnikáním na mateřské dovolené teprve začít (zatímco budete čerpat peněžitou pomoc v mateřství ze zaměstnání). Vaše podnikání pak bude posuzováno jako vedlejší činnost, z čehož plyne řada výhod. Podrobněji si je vložíme níže.

Samotná částka, kterou si v průběhu mateřské vyděláte, nijak zastropována a omezena není, krácení mateřské se nemusíte bát.

Nastoupit po porodu zpět do práce v klasickém zaměstnání je možné až po skončení šestinedělí. Dřív vás zaměstnavatel nechat pracovat nesmí. Jakmile šestinedělí uplyne, můžete si vydělávat libovolně – s výše uvedenými výjimkami.

Zdroj: https://www.penize.cz/zamestnani/275179-materska-rodicovska-jak-si-na-ni-legalne-privydelat

Rodiče dítěte, kteří nejsou manželé

mohou určit souhlasným prohlášením otcovství, a to jak k narozenému, tak i k nenarozenému dítěti, je-li již počato. Současně se dohodnou na jménu a příjmení dítěte. Prohlášení se činí osobně před matričním úřadem, před soudem nebo na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Tato životní situace je zaměřena na prohlášení učiněná na matrice.

Určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem nebo před soudem.

Za otce dítěte narozeného v době od uzavření manželství a do uplynutí 300 dnů

  • po zániku manželství
  • po prohlášení manželství za neplatné
  • po prohlášení manžela za nezvěstného                                                                                                                                                 
  • Pokud není možné dosáhnout shody, je otcovství určené soudem na základě žaloby na určení otcovství. V takovém případě soud zpravidla přistupuje k nařízení znaleckého posudku DNA.  Návrh na určení otcovství se podává k soudu dle trvalého bydliště domnělého otce.

Když chceme výživné zvýšit?

Rozhodnutí o stanovení výše alimentů není samozřejmě konečné, během let náklady stoupají. V případě kroužků nebo studia na vysoké škole jsou náklady vyšší. Pro dítě je samozřejmě nejlepší, když se bývalí manželé dokáží dohodnout. V případě nutnosti si sami alimenty zvýší, zkrátka dělají vše v zájmu dítěte a přitom berou na své finanční možnosti a současný soukromý život. Někdy však není dohoda možná a stanovená výše výživného již neodpovídá skutečnosti. V tomto případě je nutné se obrátit na soud a požádat o zvýšení výživného.

  • Především finanční situace maminek na rodičovské dovolené není vůbec jednoduchá, neboť nemají vlastní příjem z práce nebo samostatné výdělečné činnosti.
  • Výše alimentů by měla zohledňovat i skutečnost, že matka dítěte má mnohem složitější situace v případě skloubení péče o dítě a práce. V případě nemoci zůstává s dítětem doma, většinou není v práci častější čerpání „paragrafu“ příliš vítáno. Matky samoživitelky jsou tedy ve svízelné situaci.
  • O zvýšení výživného lze samozřejmě požádat, i když matka dítěte má podněty, že se bývalému manželovi začalo finančně mnohem lépe dařit.  Dítě by mělo mít životní standard odpovídající finanční situaci obou jeho rodičů.

Podat soudu návrh na zvýšení výživného není zase tak příliš složité, není potřeba se toho bát. Většina maminek zvládne podat tento návrh sama, bez pomoci advokáta. Za děti do 18 let podává návrh právě matka (může však samozřejmě i otec, jestliže výživné platí matka dítěte). Děti starší 18 let si podávají návrh samy.

  • V návrhu na zvýšení výživného je potřeba především uvést důvody, proč má být výživné zvýšeno (např. životní náklady dítěte stouply nebo příjmy otce dítěte se zvýšily

Návrh na svěření dítěte do péče

Návrh musí být písemně předložen soudu k posouzení. Pokud se manželé dokáží dohodnout, soud o děti a záležitosti kolem budou podstatně jednodušší.

 
  • Pokud se rodiče dohodnout – nesepisuje se návrh, ale pouze dohoda. Jakmile ji okresní soud v místě trvalého bydliště obdrží, vyzve oddělení sociálně–právní ochrany dětí k prověření rodičů a zejména tedy toho, kterému má být dítě svěřeno do péče. Tím není myšlen jen pohovor s ním a dítětem, ale i návštěva domácnosti, ve které dítě žije a zhodnocení toho, zdali se jedná o vhodné podmínky a dostatečné zázemí.
  • Pokud se rodiče nedohodnou – sepisuje se návrh na úpravu práv a povinností vůči nezletilému dítěti. Sociální pracovník, který zde vystupuje jako kolizní opatrovník, prověří matku, otce a jejich domácnosti. Rozhovor nemine rodiče a samozřejmě ani dítě. Jeho názor bude nejdůležitější, neboť soud bude hájit především jeho zájmy. Pokud je dítě vyspělejší, může být k soudu předvoláno. Pokud ne, zastupovat jej bude právě kolizní opatrovník.

Dohodu i návrh si můžete vypracovat sami. U právníka bude stát zhruba do 2500 Kč, pokud budou do návrhu zahrnuty i alimenty. Mnohem lepší je ale požádat o pomoc sociální pracovnici, která má vzory návrhů k dispozici. Volně ke stažení je také můžete najít na internetu.

Pokud rodič chce změnit dítěti příjmení a druhý rodič s tím nesouhlasí,  musí změnu posvětit soud, a ten posuzuje, zda je vůbec v zájmu dítěte, aby se mu příjmení měnilo. Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, popřípadě žádosti jejích zákonných zástupců.
 
„Soud změnu příjmení nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého, naopak ji povolí, zejména jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. Pokud příjmení vašich dětí není hanlivé nebo směšné, návrh na soud by musel být skutečně pečlivě odůvodněn tak, aby soud mohl shledat existenci ‚vážného důvodu‘. Jestliže biologický otec na děti platí výživné a stýká se s nimi, soud v drtivé většině případů vážný důvod neshledá a rozhodnutí o nahrazení jeho souhlasu nevydá,“ uvádí k podobnému dotazu v internetové právní poradně advokátka JUDr. Lucie Štursová.
 

Kdo a za jakých podmínek

Žádost může podat:
  • občan České republiky, popřípadě zákonní zástupci nezletilého občana České republiky
  • fyzická osoba, která není občanem České republiky, má-li povolen trvalý pobyt na území České republiky
Povolení změny:
  • Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.
  • Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem.
  • Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého.

Jak a kam se obrátit

O povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje na základě písemné žádosti:
  • matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu nebo poslednímu trvalému pobytu žadatele v ČR,
  • u nezletilého dítěte matriční úřad v místě jeho trvalého pobytu,
  • jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno.

Co musíte předložit

Na úřadě předložte písemnou žádost, která obsahuje:
  • jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství žadatele
  • rodné číslo
  • místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte
  • jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil
  • jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména nebo příjmení i na tyto osoby
  • údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte
  • odůvodnění
K žádosti musí být přiložen:
  • rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo rodný list nezletilého dítěte
  • jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství 
    jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list
  • doklad o místu trvalého pobytu na území ČR (například občanský průkaz nebo průkaz o povolení k pobytu)
  • doklad o státním občanství (tj. občanský průkaz, cestovní doklad, osvědčení, popřípadě potvrzení o státním občanství České republiky, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, je-li v něm údaj o státním občanství České republiky uveden)
  • průkaz totožnosti (občanský průkaz, cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu na území ČR, průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, průkaz o povolení k pobytu azylanta)
  • souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen nebo příjmení
  • jde-li o nezletilé dítě, písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas

Formuláře

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
 

Poplatky a termíny

Poplatky
Žadatel zaplatí 100,- Kč:
  • při povolení změny příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného nebo cizojazyčného
  • při povolení změny příjmení na dřívější příjmení
  • při povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí
Při povolení změny jména nebo příjmení v ostatních případech zaplatí žadatel 1 000, -Kč.
 
Poplatek se platí v hotovosti nebo složenkou před provedením úkonu, tzn. před vydáním rozhodnutí o povolení změny jména, popřípadě jmen nebo příjmení. Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek. 
Osvobozena od poplatku je změna příjmení, k níž dochází na základě oznámení rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena kterémukoli matričnímu úřadu do šesti měsíců po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. 
Osvobozena od poplatku je změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví. 
 
Lhůty pro vyřízení
Správní orgán, je povinen rozhodnout ve věci do 30 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán. Nemůže-li správní orgán rozhodnout do 30 dnů, popřípadě do 60 dnů, je povinen o tom uvědomit účastníky řízení.
Další činnosti
Po nabytí právní moci rozhodnutí o změně jména, popřípadě jmen nebo příjmení je třeba požádat na základě nově vydaného matričního dokladu o vydání nového občanského průkazu, cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu, průkazu žadatele o udělení azylu, průkazu o povolení k pobytu azylanta.

Pokud někdo neplatí byť i z nedbalosti alimenty více než čtyři měsíce, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy (paragraf 196 trestního zákoníku).  Horní sazba v případě, se se někdo úmyslně vyhýbá plnit svou vyživovací povinnost je stanovena až na dva roky odnětí svobody.

Neplatiči alimentů by si tedy měli uvědomit, že pokud druhému rodiči už pět měsíců neposlali výživné, spáchali trestný čin. Zanedbání povinné výživy je druhým nejčastějším trestným činem v České republice.

Pokud vám ex-partner dluží výživné, můžete na něj podat trestní oznámení na oddělení policie nebo na státním zastupitelství v místě vašeho trvalého bydliště. Doložte k němu rozsudek o stanovení výživného, na kterém je vyznačena právní moc. Dále přiložte všechny ostatní rozsudky, které výživné upravovaly, rodný list dítěte, doklady o úhradách výživného, případně další doklady, které s vaší věcí souvisí.

Pokud podáte trestní oznámení ústně, policisté s vámi sepíší protokol. Poté, co zjistí všechny potřebné informace, předají věc státnímu zástupci, který následně podá žalobu k soudu. Dlužník má až do vynesení rozsudku možnost projevit účinnou lítost a zaplatit celý dluh na výživném.

S vymáháním výživného nečekejte

Když rodič neplatí řádně výživné, tak jak by měl, nevyplatí se čekat. Dluh stále roste a je pak těžší ho vymoci celý. Po třech letech navíc nastává promlčení výživného.

Časté je bohužel neplacení výživného na zletilé dítě. Počet dětí, které se snaží vymoci výživné po svých rodičích, stoupá.

www.vasevyzivne.cz

S neplacením výživného se setkává stále více rodičů. Řešením může být podání trestního oznámení a také vymáhání dlužného výživného.

Vymáhání výživného

Vymáhání výživného je jedním z nejlepších způsobů, jak dlužné peníze získat. Rozlišujeme přitom dva způsoby vymáhání. Tím prvním je soudní výkon rozhodnutí, kdy se oprávněný rodič obrací na soud, který vydal původní rozhodnutí o výživném.

Soud poté může povinnému rodiči nařídit srážky ze mzdy a postihnout tak jeho plat. Problém však nastává ve chvíli, kdy povinný rodič nedisponuje oficiálním a pravidelným zdrojem příjmů.

V takovém případě je efektivnějším způsobem exekuční vymáhání výživného, kdy exekutor postihuje nejen plat, ale také movitý a nemovitý majetek, účty v bankách nebo dokonce i řidičský průkaz, což se pro rodiče může stát dostatečnou motivací k úhradě svého dluhu.

S exekučním vymáháním výživného vám může pomoci i program VašeVýživné.cz. Kde neplatíte žádné poplatky, a to ani v případě neúspěšného vymáhání výživného.

Během celé spolupráce jsou vám k dispozici advokáti, exekutoři i odborní poradci, kteří na bezplatné telefonní lince 800 400 441 vždy odpoví na každý váš dotaz.

Trestní oznámení

Pokud povinný rodič neplatí výživné po dobu čtyř a více měsíců, stává se jeho jednání zároveň i trestným činem. Oprávněný rodič tak může podat trestní oznámení, a to i v případě, že je dluh řešen také exekučně. Musí však opravdu dojít ke spáchání trestného činu – trestní oznámení nelze podat ve chvíli, kdy je exekuce úspěšná a rodič pravidelně dostává vymáhané peníze.

Policie často doporučuje podávat trestní oznámení opakovaně – vždy, když nejsou uhrazené další čtyři měsíce a vznikne nový trestný čin. S dalšími trestními oznámeními lze přikročit i k přísnějším trestům.

Autor: Mgr. Iveta Novotná

Je možné obrátit se na sociální odbory městských úřadů, oddělení sociální pomoci, podle místa trvalého bydliště. Účinnou pomoc osobám v nouzi poskytují charity, působící v jednotlivých městech, nebo například Armáda spásy, nebo nízkoprahová denní centra. V mnohých městech fungují místní střediska krizové sociální pomoci.

Možnosti náhradního bydlení:

Azylový dům – jeho posláním je zajistit ubytování osobám, které nemají vlastní bydlení. Pobyt zde je časově omezený a cílem je pomoci lidem v nouzi najít cestu, jak nezůstat závislý na pomoci sociální služby. Ne ve všech azylových domech se mohou ubytovat všichni – některé poskytují pouze pomoc ženám s dětmi, jiné, v důsledku umístění ve vyšších patrech, nemohou ubytovat ty, kteří mají problémy s mobilitou. Některé azylové domy nenabízejí jen možnost ubytování, stravy a základní hygieny, ale i pomoc při jednání na úřadech apod.

Noclehárna – pomoc na omezené časové období, většinou nabízejí jen přespání, stravu a možnost hygieny, ale také poradenství, jak tíživou situaci řešit.

Centra krizové pomoci – poskytují krátkodobá bezplatná ubytování a pomoc při hledání dalšího bydlení

Co je to sociální bydlení?

Vláda ČR realizuje programy investiční podpory výstavby sociálního bydlení od roku 2003. Dotace a zvýhodněné úvěry jsou určeny jakýmkoli právnickým osobám (včetně obcí). Pro případy, kdy je dostupnost nájemního bydlení snížena (z důvodu věku, zdravotního stavu, nedostatku finančních prostředků nebo sociálních okolností) je v ČR k dispozici několik druhů investičních podpor, jejichž cílem je zvýšení počtu nájemních bytů pro sociální bydlení.

 

Potřebujete oblečení, nebo jiné věci pro své dítě – děti, pro sebe ?

Kontaktujte nás telefonicky, nebo písemně. Můžeme Vám věci darovat, zapůjčit, nebo Vám je pomůžeme zajistit.  A to díky pomoci jedinců a širokého okolí.

Napište nám. Navazujeme spolupráci se studenty SPŠ v Karlových Varech a  oslovíme za Vás širší veřejnost.

Kontaktujte nás na telefonu 605 852 661

nebo písemně na: nadechspolek@seznam.cz

Zajišťujeme krátkodobé hlídání Vašeho dítěte buď v našich prostorách, nebo zajistíme hlídání u Vás doma.

Požádejte si na Úřadu práce  o okamžitou peněžitou pomoc. Pokud si nevíte rady, napište nám, rádi Vám se žádostí pomůžeme.

Naším cílem je pomoci i v této životní situaci. Kontaktujte na info@nadech.eu.

Rádi Vám pomůžeme zajistit potřebné finance na zájmové aktivity pro Vaše dítě. Kontaktujte nás na info@nadech.eu.

Ocitli jste bez příšeří, potřebujete okamžitou pomoc, radu.. ?

Připravujeme pro Vás linku pomoci a krizové lůžko, kontaktujte nás na telefonu 605 852 661.

V případě zdravotního ohrožení volejte rychlou záchrannou pomoc :

155

122

V případě páchání trestního činu na Vaší osobě, přestupku a ohrožení života, volejte :

158

Linka krizové pomoci pro Karlovarský kraj :

Resvitae

18:00-6:00 hod

353 588 080

723 963 356

Bílý kruh bezpečí

Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí
Nonstop / bezplatně: 

116 006

Kontaktujte linku důvěry:

Modrá linka:

608 902 410

Res vitae Karlovy Vary:

353 588 080

723 963 410

Návrat do práce po mateřské nebo rodičovské. Na co máte nárok

Zaměstnavatel vám musí držet místo do tří let věku dítěte. Když se vám narodí druhé dítě a na jednu rodičovskou plynule navážete další mateřskou (a případně další rodičovskou), platí pro vás i nadále stejný režim a pravidla jako u prvního potomka – zaměstnavatel vám musí místo držet až do tří let dalšího dítěte.

Každopádně máte povinnost mu předem nahlásit, že se blíží konec vaší mateřské nebo rodičovské a budete se vracet do práce.

Když se vrátíte do práce hned po mateřské dovolené (obvykle trvá 28 týdnů, v případě dvojčat 37 týdnů), máte nárok na „původní židli“, tedy přímo svou dřívější pozici. Pokud byla pozice nebo dané pracoviště zrušeno, musí vás šéf zařadit podle pracovní smlouvy. Pokud jste tedy před mateřskou pracovala v administrativě na sekretariátu, který mezitím zanikl, půjdete dělat kancelářskou práci na jiné oddělení. Nárok na „původní židli“ má i táta po konci rodičovské, kterou čerpal v rozsahu doby, v jakém smí žena čerpat mateřskou dovolenou.

Kdo se vrací až po rodičovské (s výjimkou otců zmíněných výš), nemá sice nárok na původní místo, ale musí být zařazen na pozici, která odpovídá pracovní smlouvě. Záleží tedy, jak máte ve smlouvě vymezen druh a náplň práce. Zaměstnavatel vás nemůže nutit, abyste pracovní smlouvu jakkoli měnili – ať už jde o náplň práce, mzdu nebo třeba pracovní úvazek.

Zdroj: https://www.penize.cz/pracovni-pomer/300516-navrat-z-materske-a-rodicovske-na-co-mate-pravo-a-co-si-nenechat-libit

Rodiče samoživitelé mají nárok na ošetřovné na dítě do 10 let věku, a to v případě, že dítě onemocní a nemůže být doma samotné. Platí to i v případě, že jsou vyhlášeny například chřipkové prázdniny nebo je škola (školka) zavřená z nějakého jiného důvodu.

Výše ošetřovného  od prvního kalendářního dne je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za den. Osamělý zaměstnanec, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, má nárok a podpůrčí dobu trvající nejdéle 16 kalendářních dnů (běžně je 9 dnů).